clanky
Reklama
logo
Reklama

Zprávy z týmu Tomaše Tomečka - 10. etapa

vydal: Vlasta Balcarová
zveřejněno: 9.1.2016, 18:40

počet komentářů: 23
z toho nových:
poslední: 13.4.2017 20:52


Pilot Tomáš Tomeček s navigátorem Ladislavem Lálou dnes vybojovali druhé etapové vítězství v kategorii kamionů v řade. Hodně písčitá etapa s dunovými poli dala zabrat mnoha závodníkům. Tatra Promet/Excalibur teamu zvládla všechny nástrahy bez výraznějších problémů a s největší pravděpodobností se naše posádka posouvá na celkové druhé místo v této kategorii.

Bohužel to není možné potvrdit. Oficiální výsledky nejsou v době psaní k dispozici. Team Kamaz měl dnes vážné problémy se svým kamionem se závodním číslem 402, který se v etapě zastavil s pravděpodobnou poruchou motoru. Zítra závod Africa Eco Race 2016 čeká poslední závodní etapa dlouhá 207 kilometrů.

Cestopis – Vítězství v Mauretánských dunách

Do Dakaru to dnes ráno bylo 587 závodních kilometrů. Je to ještě ohromná porce a po dnešku se z nich ukouslo 379. A děly se věci. Naštěstí si Tomáš smůlu vybral v Maroku. Teď šlape na paty všem i Kamazům. A to pořádně. Výsledkem je druhé etapové vítězství v kategorii kamionů za sebou a možný posun na celkové druhé místo v této kategorii. Zatím se tak domnívám, oficiální výsledky nemám ještě k dispozici.

Elizabeth Jacinto dnes měla veliké problémy a přijela do cíle výrazně později. U Kamazů to je ještě horší. Ten s číslem 402 zastavil pro pravděpodobnou poruchu motoru, ale oni nejsou ti, kdo se vzdává. Aktuálně je za dvacet minut osm hodin večer a dostávám informaci, že poškozený Kamaz dojel vlastní silou do bivaku. Zdá se, že zítra může do poslední etapy opět nastoupit. Docela bych to Kamazům přál. Team Kamaz nám letos hodně pomohl s pneumatikami a s nářadím. Bylo by škoda přijít o vůz v předposlední etapě.

Tomáš s Láďou musí ještě zítra vydržet posledních dvě stě devět závodních kilometrů v jedenácté a poslední etapě letošního Africa Race. Ta se odjede ještě na území Mauretánie a pak se přesuneme do Senegalu, kde bude slavnostní závěr u Růžového jezera. Zatím se, ale ještě hodně maká na Tatře. Mechanici svařují poškozené výfukové potrubí a opravují vše co se jen dá a já se mohu opět zamyslet nad cestopisem.

Když se díváte na staré dakarské cestopisy a fotky ze začátků závodění tak na vás dýchne atmosféra pouštní a subsaharské Afriky. Nekonečné písky Sahary, hliněné domy a místní obyvatelé. Hned po tom nastupují příběhy, co se zde staly a ty přežívají jen v myslích několika lidí. Jako malý kluk jsem přemýšlel o tom jaké to bylo. Později jsem si myslel, že ty doby jsou nenávratně pryč. Nejsou! Renému Metgeovi se povedlo něco neskutečného. Genius loci opravdového maratónského závodění pokračuje v jejich režii. Toto uvědomění mě zasáhlo s plnou silou dnes na sedmdesátém devátém kilometru dnešní etapy, když po padesáti kilometrech jízdy souběžně s dunovým polem se do něj vjelo.

Stovky kilometrů čtverečních písku. Vylezl jsem na dunu a jen hleděl do dálky. Na vůbec nic jsem nemyslel, jen si užíval ten pocit. Letos už po několikáté. Každá etapa je jedinečná. Každý si vychutnal tyto okamžiky jiným způsobem. Každý zažil dnes svůj příběh. Náš se potkal na chvilku s příběhem motorkářky Žeňi (Yevgeniyi) Nesterové se startovním číslem 114. Drobná dívka na Husqvarně se zahrabala hned na prvním kilometru dun. Vyhrabala ji z písku, nasedla a znova se zakopala a pak znova a znova. Není to jednoduché najít síly deset dnů a tisíce kilometrů po sobě. Když jsem k ní přišel, tak ji zpod helmy tekl pot. Chvilku si sedla na zem. To byl čas si sní pohovořit. Na moji otázku, proč se pokouší jet dál a nevyjede z dun pryč do bivaku, řekla jednoznačně, že tady není kvůli tomu aby to vzdávala. Jediné o co mě prosí je, zda ji nepomůžeme vyhrabat motorku, která v té chvíli byla zahrabaná tak, že jen koukal motor, přední vidlice s kolem a řídítka. A pak, že pojede dále. Po mnoha pokusech se ji povedlo pořádně se rozjet a zmizela nám mezi dunami. Jen bylo slyšet jak její motorka po chvíli opět vydala dusivý zvuk a utichla. V bivaku jsem ji dnes večer ještě nepotkal. Jen co ji uvidím tak ji vyslovím své hluboké uznání. Její odhodlanost a vnitřní síla na mě dnes udělaly veliký dojem.

Krom běžných závodních událostí, jsme dnes asi vytvořili lokální mravnostní incident. Slovenský závodní motocyklový team sebou má holčinu, také motorkářku, Zuzanu, která se jim stará o každodenní chod teamu. Jezdí s nimi od bivaku k bivaku a na to, že je tady už druhý ročník, tak se pořádně neměla možnost podívat do etapy. Ráno jsme ji vzali sebou do našeho press caru a rádi ji umožnili se podívat na duny. No, oblékla si upnuté tričko s velkým výstřihem a krátké šortky (koukněte na fotky). V písku její oblečení nevzbuzovalo pražádnou reakci, nicméně cestou zpět jsme se stavili v Akjutu natankovat. U pumpy a několika obchodů kolem polehává asi desítka dospělých, důstojně se prochází několik výrostků a pobíhá spousta dětí. Polehávání a důstojné procházení vzalo za své po tom co Zuzka vystoupila z auta. Dospělí si nenápadně stoupli, aby dobře viděli. Po natankování jsme ještě popojeli pár metrů a šli si koupit nějaké pití do obchodu a sypaný čaj na doma. Auto ze Zuzkou vevnitř oblehla omladina s obličeji připláclými na boční okýnko. Na moji pozdější otázku proč je tak nějak divně špinavé, se mi dostala odpověď, že ji přes něj posílali pusy.

 

 

 

Zdroj: RELY.cz

Reklama

Komentáře ke článku

  KennethDYDAY - matthiasrohmannmypop3.win
13.4.2017 20:52
 
wh0cd230278 buy zofran
 

 

 Navigace

starší
článek

novější
článek

formátovat
pro tisk

poslat
kamarádovi

 Související články
Tomáš Tomeček skončil na AFRICA ECO RACE® 2016 druhý - 16.1.2016
Cíl v Dakaru - 11.1.2016
Zprávy z týmu Tomaše Tomečka - 11. etapa - 10.1.2016
Zprávy z týmu Tomaše Tomečka - 9. etapa - 8.1.2016

Reklama